karbonová,,,

po odpolední
otevřel jsem dveře od svý káry
abych se dostal někam
ale když jsem se podíval
do zpětného zrcátka
byla tam
zasněná kolonialistka
co vypadala
jakoby se chtěla dostat odněkud...

usazena v kombiné
na zadním sedadle
s padlým ramínkem
v provlhlých lodičkách
z bouřlivých dní
koktejlky
jako potrhané plachtoví
na podlaze v podpalubí
jako myšlenky
za zrcadlem bočního okénka
ve světle skomírajích pouličních lamp
kde se mlčenlivě lesknou
starobylé nápisy
kterým už nikdo nerozumí...

kde jste se tu vzala madam?...

odpověděla trochu zvláštně
chci jet s vámi
tam kam máte namířeno vy
osídlit novou zemi
blíž ke hvězdám...