Zazděná

Anotace: zazděná ve svém světě..

To má za to, že moc zlobila,
že lhala, že nevěděla co má říkat,
teď mezi dvěma zdi blouznila,
dlouho za to bude pykat.

Do srdce jí zlá paní bouchala,
každý den na prsou cítila ten tlak,
nebylo rozumět, co vlastně mumlala,
ležela tam, mezi zdi, naznak.

Místností se neslo kvílivé naříkání,
vycházelo z útrob zbytku jejího těla,
odtud už jí nikdo nikdy nezachrání,
i kdyby nějaká ta dobrá duše směla.

Sebrala poslední síly, co jí zbyly,
rozbitou podrážkou do cihel kopla,
až teď jí došly všechny ty omyly,
už pozdě ze svého stínu vystoupla.

Mezi zdi starého domu uvězněná,
zůstane tam na vždycky, za trest,
vlastními slzy zoufalství posilněná,
není k ní vůbec žádných cest.

Zazděná ve svém trápení a životě,
zazděná mezi koncem a začátkem,
odjakživa zazděná v tiché samotě,
zazděná mezi čtyřiadvacátým řádkem.