Sebepoškozování

Anotace: Báseň plná krve, beznadějných pocitů,ale pocitů úlevy...možná trochu gothic...

Ležím ve vaně, zase jsem zklamala.
A pak spatřím ji, stříbrnou dámu.
Zase jsem ublížila, to dělám už od mala.
To ona je podstatou zvrhlého plánu.

Jehlo !Spasitelko ! Kamarádko !
Pár jemných tahů tebou po kůži.
Přinášíš úlevu, ale jen na krátko.
A už vidím barvu rudou jak růži.

Krev pomalu stéká od zápěstí po loket.
A červené potůčky ruku mou zdobí.
Tvá trpká chuť je sladší než med.
Jizvy na zápěstí svůj příběh poví.

Písmena vyrytá odráží pocity.
Nenávist vůči mě vytéká s krví.
Tohle nemůžeš pochopit ani ty.
Proč své zdraví takhle si mrvím.

Moc mi to pomáhá, takhle si ubližovat.
Bolestí uvolnit napětí v mém nitru ukryté.
Nic zlé pak ve mně nemůže se schovat.
Tíživé pocity nitra jsou v kůži vyryté.