Vodu do dlaní
svlažíš si obličej
jako bys tisíc let
neznal ten obyčej.
To mokré a čiré
vždy poznáváš rád
tam odkud pocházíš
kdys ztratili řád.
Hledají život
v širokém okolí
vesmírem točí
prastaré soukolí.
Vtom našli zemi
i s její vírou
prostě sem přilétli
tou černou dírou.
Nechtějí zpátky
slunce už není
propadli nadobro
krásnému snění.
______________________________________________________
______________________________________________________N.
13.12.2009 15:54:00 | Nút
Nejen ve snění
se sny ve slunce mění
horší je potom
chlad z probuzení
studené sluncezatmění..
bylo tu a není...
13.12.2009 15:53:00 | Nút
Moc hezká básnička, hlavně poslední sloka. Spousta z nás asi občas propadá snění.. Krásný únik z reality.
13.12.2009 11:42:00 | Pevya