Rozpářu nebe jedním tahem štětce
Rozpářu nebe jedním tahem štětce
Anotace: ... Toulky po hřebenech myšlenek...
Rozpářu nebe jedním tahem štětce
Do důlků očí zasadím kaštanový třpyt
S mlhou za límcem kabátu vyrazím
do šedého střapce, co z nebe ránem ční
Na oběžnou dráhu vnitřních pocitů
navléknu šálu - tu s vůni od Tebe
A přenesu se myšlenkově
do rozžhavené náruče tajných přání
Z blankytu oblohy půjčím si podvazek
a s nevinností beránka nesměle vykročím
Po rozžhaveném uhlí sebepoznání
To své jsem totiž našla, víš..?
Komentáře (33)
Komentujících (33)
Doporučit
Tisk21.12.2009 18:06:00 Špáďa
Na blankyt z oblohy,
co přijde na nohy,
chtěl bych si sáhnout
prost dalších závazků,
sám, nebo ve svazku,
tkalounek stáhnout...
Přicházím bez šály...
Nevíš, zda ošálím
touhu tvou vábnou...
Ne, nejsem oplzlý,
jen na kost promrzlý
a údy slábnou.
21.12.2009 11:29:00 kavec
..........Tak kdybys nic nenapsala jen třeba tu poslední sloku , tak pro mě by to úplně stačilo .
Mně se moc líbí ta závěrečná sloka a ona mě úplně dostala . Jinak jako celek je to také moc krásné . Jirka
16.12.2009 20:29:00 j.c.
nebe zklidnilo, štětec zlenivěl
jen kabát třpytu, z něhož límec čněl
se šálou uzavírá sázku
na nevinnost, psanou na podvazku
***
Jiří senior
16.12.2009 12:53:00 mírně kousavý králík
Divil jsem se, proč začalo neplánovaně sněžit - a ono je nebe rozpárané štětcem... Až jaro ho paprsky slunce zašije. Supermrkev s kulichem :o))
16.12.2009 10:22:00 Íá
Po rozžhaveném uhlí sebepoznání,to se ti fakt povedlo.Píši ti jedničku do svého deníčku.
16.12.2009 02:37:00 Zasr. romantik
Když starý rabín umíral, vzkázal svým synům: Přijďte, odkáži vám to nejcenější, co mám. Synové se vrátili do rodného domu. Rabín se pozvedl z posledních sil na lůžku a řekl svým synům: "Všechno - je jinak!"
A umřel.
Skromně doplním starého rabína: "Všechno je jinak!"
14.12.2009 09:54:00 Agniezka
najít sám sebe..to je asi to nejdůležitější..co pro sebe může člověk udělat..:o)
Návštěvnost
