Naděje v naději
Naděje v naději
Anotace: Ta poslední.... co možná, nakonec obrodí všechny ostatní...
Když z dlaní, jako motýl, život odlétl ji v dál
do mlhou vykouzlených chrámů,
ona věky mladá plna víry, přání
mezi smítka pampelišek, jež její křídla chrání,
šeptá tajná kouzla.
S větrem, co do závojů naříkavě volá
a v jejich osudových záhybech se plaší,
svá němá víčka zvedá
při bledé uhrančivé záři
co z nebe bídu na pustou zemi snáší,
usmívá se.
Vyčerpaná přec prosta vášně, trápení
jež jindy prokletím třas v prstech ji působí
bájná kráska co ze tmy tiše tají dech.
Chladná paní, jež přání svá v cizích snech
noc co noc za řasami jiným skrývá.
To v okamžiku provoněném stářím
co nad pohasínající svící vzplál.
Okamžik, v němž v příbězích spletené stíny
s třpytícími tvářemi tančí dál,
ač jejich půlnoční bál
již končí.
Komentáře (5)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk16.12.2009 11:19:00 Unyle Pěl
Jojo, bezcílný život jaksi celou naději vylučuje.
Bohužel je dnes v módě spíš hanění člověka místo tý důvěry a já mám rád sílu a žádnou dekadenci.
Proto mě to potěšilo.
15.12.2009 10:32:00 Adrian
A to je přesně ono.... je to Jakoby taková poslední píseň kterou trpí duše která strácí víru...
A ta duše... která tiše odchází je duší samotné naděje...
Ja jsem se nad tím totiž nedávno zamyslel, a příjde mi že lidi už v nic nevěří a že když věří tak proto protože něco chtějí ale nic není prostě z jejich podstaty... proto že je to k tomu vnitřně tlačí a finálně už ani naděje... Není tou silnou kráskou v nejjemnějším slova významu co člověka dokáže popostrčit a dokázat v něm najít sílu vydržet ještě o malou chvílu déle.
A ona ví že pomalu umírá i když sama v sebe věřit nepřestává, že si jí lidi zase vážit začnou a že ona mžná bude tou, která pomůže obrodit celý ples velkých pocitů jako je víra ve skutečné přátelstvá, nebo třeba jen důvěra v člověka. To že aděje neztrácí naději je vidět hlavně v tom že se nás snaží ovlivnit aspon z našich snů...
Nevím třeba to je moc patos... A hlavně až na ten nadpis není patrný že by to mělo být na takové téma.... ale víc než, sopis na rozloučenou by to mělo působit jako dopis..."mě se nikam nechce"
15.12.2009 08:31:00 Unyle Pěl
Jistě správná otázka a mrzí mě, že na ni nemohu odpovědět tak konkrétně, jak bych chtěl. V mých očích je tam to, co často hledám. Sen a věčnost, smrt a nesmrtelnost.