Anotace: Tak kdo to ví?
Jedna má v hlavě zatmění,
ta druhá radši vůbec nic.
A přece každý ocení
moudrost těch milých společnic.
Ta třetí visí hlavou dolů,
čtvrtá je, chudák, bez nohou.
Pak dálší dvě jsou srostlé spolu
a rozdělit se nemohou.
Ta smutná, ta zas veselá,
ty spolu. A ta jediná.
Ta dítě, ta už dospělá...
... a všechny jedna rodina.
Nemají dům, však domov mají,
z něj neodchází nikdy pryč.
Ten domov překypuje taji,
proto jej chrání pevný klíč.
Však ten klíč není od dveří,
vždyť na schodech leží ten svět!
A člověk těžko uvěří,
že na těch malých schůdků pět
se vejdou naše společnice,
jimž vítaný je každý host.
A i když je jich na tisíce,
přec nebude jich nikdy dost.
Vždy sdělují nám spoustu vět
a nic nám slovy nepoví.
Zahynou v den, kdy zemře svět...
... tak o kom mluvím? Kdo to ví?
15.01.2010 16:28:00 Terulienka
Krásna báseň,tuším ale neviem.
Ak budeš mať čas odpovedať mi môžeš cez odkaz,alebo komentár,veľmi by ma to potešilo (pretože sa neviem dočkať,či sa moja intuícia aspoň trošku trafila).