Zřím tvou duši,
zřím tvé tělo.
Mé oči,
si však pamatují,
to co bylo…
Je to jako dnes,
když nastala ta změna.
Tvé tělo bylo stejné,
však tvá mysl byla jiná.
Co bylo předtím,
pokryl prach.
Já zapomínám
a z toho mám strach!!
Takový velký dovouvikřičníkatý strach, pane jo. Ale i tak nemůžu říct, ze by se mi nelíbila.
11.04.2010 17:48:00 | prostě Zuzana
strach ze zapomínání, i když zapomínání je žádaná věc, to mi něco říká
03.03.2010 19:14:00 | zlomený a nanicovatý -__-