NA DOTEK

Anotace: Balada o tom, že smrt se nedá nijak předejít, ani ji nahradit... (Je to můj první pokus... Ocenil bych názory, díky)

Sbírka: STROM BALAD

Za oknem se mouchy hemží,
vánek proudí ovšem svěží.
Žila žena věčně sama,
nikdy však si nestýskala.

Jednou v noci déšť si buší,
všichni mrtví to snad slyší.
Na hřbitově žena sedí,
V klidu v dál si hledí.

Do hloubi země ruku vloží,
netuší však, co tím stvoří.
Náhlý blesk do stromu vrazí,
až ho hrůzně k zemi srazí.

„Jen jeden den, to po tobě žádám,“
zahledí se k mohylám.
„Už sama býti nemohu,
za to všechno na světě ti věnuju.“

*

„Vyberu si však od tebe svou daň,
nyní vystrč ze země tu dlaň,
domů co nejrychleji běž,
ostatním vždy pověz lež!“

Žena na muže v kápi hledí,
na studené zemi stále sedí.
Uposlechne jeho přání,
po šátku se ale shání.

Hřbitov za ženou v dáli mizí,
ona je však plna krizí.
V jejím domku svíčka svítí,
jako všechno jarní kvítí.

Že by lupič nebo vrah,
překročil by tento práh?
Vejde tiše do místnosti,
ovšem nikde nejsou žádní hosti.

Po pokoji rozhlédne se,
mlha večerem se nese.
Temný muž u kamen sedí,
na ženu urputně hledí.

S úsměvem ta žena civí,
její muž je opět živý.
Na sebe se podívají,
zahání strach, co v sobě mají.

Z čista jasna v kápi muž se zjeví,
zvedá ruce pokryté krví.
„Já vemu si nyní svou daň,
už nikdy nebudeš jak krásná laň!“

„Pouze jeden dotek stačí,
ty o rok budeš zase starší!“
Smrtka opět v dáli mizí,
svou radost si tiše sklízí.

„Což záleží mi na stáří,
mám-li tebe duše má se rozzáří!“
Políbila žena milého svého,
stalo se však něco zlého.

Jako blesk se objevilo,
světlo co je zahalilo.
Ženě na rukou zjevily se vrásky,
stálo to však za kupu lásky?

Dlouho to však netrvalo,
muži se to znechutilo.
„Já nesnesu už tvé stárnutí,
ať ze mě radši duši vymlátí!“

V noci jednou muž z domu vyšel,
potichu k potoku přišel.
K tělu přivázal si kámen,
do vody skočil, byl s ním amen.

Žena smutkem pohlcena byla,
hrob pro drahého ryla.
Svíčku v noci zapálila,
smutek v sobě pohltila.

Na hřbitov zas zavítala,
Smrtka se jí vysmívala.
Na kolena přiklekla si,
hrdlo nožem podřízla si.

KONEC