Představa

Anotace: to je má druhá básnička, která je část p pavdě a část přikrášlená fantazii :o)

Ahoj, tak jsem tady
tak mě tady máš.
Přijela jsem bez výsady,
ty mě ani nepřivítáš?

3tve mě, že jen na chvíli
můžu se ti dívat do očí.
Na nose nosíš černé brýle sluneční,
Ale i tak touha na mě skočí.

Skočí, a jen tak nepustí,
až ke Stromovce dojdem.
Chytila mě do sítí,
těšim se, až do listí padnem.

Padneme tam spolu,
jen mi sami dva.
Na klíšťata kašlu,
kéž by byla tma.

Jdeme zatím dál,
povídáme si o všem.
Bojim se ti to na jevo dát,
aby pak nebylo po všem.

Krása, ta ranní álej,
snáším dobřě tuhle romantiku.
Teď přeju si jen,
ať ně chytíš kolem krku.

Náhle zastavíme se,
pohlédneme na sebe.
Doufám, že něco stane se,
v hlavě me:"Líbej mě!"

Však mé oči nedovolí si,
jak si pobídnout tě.
Jsou to moc velké neřesti?
Ne! uý to nevydržím a políbím Tě.

Ty nic neříkáš, radši,
přidáš se ke mě.
Jen stůj, to bude lepší,
ale ty ne, přitiskneš mě k sobe.

Pořád nevěřím, že se to stalo,
konečně jsem to řekla.
Udělala jsem to, s čím se počítalo,
tahle láska teprve začala.

Behem toho dlouhého okamžiku,
který byl vlastně krátký.
Nechci zapomenout tuhle chvilicku,
bylo to krásný.

Dál už nemůžu pokračovat,
nevím jaký to je.
Stále si budu představovat,
jaký to líbání s Tebou je.