Nalezeni po stesku

Za pozdních piatik

noc
co noc

brouzdal ulicí

temný
padlý

bez vlastních vin

a hledal

-jí-

smutnou básnířku
co krásný oči má opilý

absintem slov

místo ženských těl
dávno prokletých

laskal jen skleničky
těžkých vín

podřadných

jak život bez vteřin
sladkých vět

ztracený

odsouzenec

bez příčin

našel jí

zmoklou

když nehledal

svůdnou jak hřích

co jen ze snů znal

voněla vanilkou

tak blízce neznámá

žena

pro kterou se vítězí

i dobrovolně prohrává

nerozuměl

láskou k smrti zraněný

bláznovství v sobě

co cítil kvůli ní

sebral jí ze země

a pevnou náručí

spoutal jí lásky područím

nalezen po stesku

v každém jejím kroku

opět uvěřil