Konec

Mít tak křídla labutí,
zvednout se a vítat svět
ve svém letu líbat každé
okvětí...
zarudlé oči,tvář ztrhaná,
dávno jsou křídla
jeden cár
s přáním mít srdce z kamene,
dopadnout smět sem či tam
a nemít v mysli vše tak znavené...
bílá křídla,bílé mámení,
čeká sama na lůžku- je konec-
prosím ještě ne,až za chvíli !
Za chvíli stelou podušku.

13. 2. 2005