V kráteru..

V kráteru Mons Olympus
léčím si srdce rany
kruh, jeden-dva plus-mínus
tisíckrát načmáraný

kolem té díry kreslím
po hranách skal a strží
aniž by níže klesly
nic mě tady nezdrží

dýl, nežli pláč do ticha
bez ozvěn jakýchkoliv
z řas rampouch nevysychá
a z víček nános soli

vítr pryč neodfouká
na Marsu vejš už není
z vulkánu nic nekouká
'nic'.. srdce nevyplení