Anděl

Kouř z mého mrtvého těla stoupal,
můj anděl strážný se nade mnou houpal,
lekl jsem se strašně moc,
a začal volat o pomoc.

Anděl mě však uklidnil,
na čelo mne políbil,
upřel na mne oči své,
a mě to bylo příjemné.

Smrt přicházela blíž a blíž,
temnota se plížila stále níž,
bolest právě zmizela,
když anděl promluvil z vesela.

Brána se nám otevírá,
tvá duše je zcela čirá,
procházíš tudy poprvé,
projdi, zde jsou dveře posvátné.

Oslnil mne nebeský svit,
a rázem jsem byl fit,
rozběhl jsem se blíž,
a začal jsem padat níž a níž.

Probudil jsem se v temnotě,
chvíli jsem ležel nehnutě,
černý anděl nade mnou stál,
a vítal mne dál.

Od té doby černé křídla mám,
můžu si za to však sám,
neměl jsem být zvědavý,
jsem teď anděl krvavý...