Otevřenými dveřmi vstoupilo světlo,
na jaře kvete vše.
I to co loni již kvetlo.
Sedím v rohu, sedím tiše.
Každý člověk jest skleněný střep,
chceme - li složit ze střepů láhev,
a jeden chybí.
voda vyteče.
Měl by se slavit den přátelství,
jen v ten den musel by každý každého mít rád.
Každý zapomněl by na své neštěstí.
Každý zapomněl na všechny ze svých zrad.
Nevím zdali by se na ně mělo zapomínat. Snad dokázat je uložit do krabičky s nápisem: Už nebolí..jdu dál..
I z těžkých a bolavých věcí plynou nakonec ty dobré chce li člověk.
20.04.2010 12:47:00 | Nút