Odkdy slavík zpívá pampelišce 2

Anotace: aneb náš malý příběh, který se táhne do nekonečna a nikdo ho nechápe...

Odkdy slavík zpívá pampelišce?
Proč, aby ji ošálil?
Krásná růže to nese těžce,
přece chce, aby jen s ní byl.

Já jsem ona pampeliška
a ty jsi ta růžice.
A ve středu našich zájmu
slavík jest do trojice.

Proč se hněváš, nemáš ty snad
svého drozda do páru?
A přece jenom musíš tušit,
že já jsem s ním ve sváru.
Hádám se já se slavíčkem,
rveme se, ach, je to zlé!
Dusí mne a klove do mne,
jak mi je z něj jenom mdle.

Jak to ovšem takhle bývá,
on mne předtím ošálil.
Nezůstanu mu však věrnou,
jiný se mi zalíbil.

Ty však nevíš, co vím jen já,
on usiluje o jinou.
Zatím se zdá, že ho mám já,
však já jsem jen tou oponou.
Oponou, co skrývá pravdu,
pravdu jeho milování.
Propadli jsme jemu všichni,
jemu sladkému mámení.

V jeho klamu, v jeho sítích,
kde ztrácíme se nejvíce,
já jsem pořád pampeliškou
a ty – pravá jsi růžice.