Verš polední
Verš polední
Polední inspirace přišla před chvílí
sedla si v tichu sama do kouta
já klidně nechám ji a nešílím
nespěchám na papír ji připoutat
Sama se přihlásí až uzná za vhodné
a ruku pero zdvihnout donutí
na poprvé se možná spolu neshodnem
tak zkusíme to dvakrát, potřetí...
zaplní bílou plochu papíru
skromně se tlačí mezi řádky
šaty si spíchne pěkně na míru
obsah kapes porovná na hromádky
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Tak to mě se často stává,že než najdu papír...verš je v háji...obdivuji!:)
03.05.2010 16:03:00 | střelkyně1
Krásné -St- a upřímně doufám že verš polední není zároveň veršem posledním...čekám na pokračování.... :-)
28.04.2010 16:55:00 | Rejha
Je to strašně moc kouzelně napsaný!
Tak básníčku,šikovňáčku-vítej opět mezi náma:-)
Bardama z literáčku:)))
26.04.2010 15:34:00 | ilona
Člověk vyleze z antibiotikového lože a hned taková nedělní chvilka poezie! Dobrý a vítám Tě tu, ač bys asi měla vítat Ty mě. :o))
25.04.2010 17:40:00 | Zasr. romantik
