Trhám ticho
pářu vůni padlých květů
na pokosené louce
kde marně motýl
hledá květiny.
Duše-rozkopaná zem
černý kos
v ní hledá žížaly.
Tam-pramen-pramení
živé vody
nikde není.
Z kořínků v zemi zbylých
nový život vykvete
než -
přijde doba kosení...
Píšeš moc krásně.Všechno jsem si přečetla a moc se mi to líbilo.Díky za ten zážitek.
09.10.2010 17:14:00 | jitka.svobodova