Anotace: ...
K nohám přisedají mi holubi
v parku rozkvetlém
zeleném
motají se v trávě
hravě
nevrací se z daleka
nehledají na bolest lék
kdo by se před nimi
svlékl
nechytat prach
do očí
beze jména jsou
brousí břitvy
výčitkou
s emblémem
Opouštím
místa kam jsem nedošla
slova co jsem neřekla
bosá
neúlisná
krvavou bezelstností
uchovávám skrýš
donaha
bez odlišností
stavím chrám
srdce mi buší
pospolitostí
ran
...
Drobím holubům drobečky
perou se o ně
bojují
no, nevím jestli se to hodí.. nedávno jsem šel kolem pána, byl takový zvláštní - trochu bez domova, trochu opilý.. a pronášel k holubům slova.. nejdřív nevybíravé oslovení, a pak že kdyby aspoň nosili diamanty.. to je teda dost paradoxní výrok se mi zdá :)
no ale pak taky vím, jak hlavně děti mají z holoubků radost :)
07.05.2010 20:25:00 | blue