Neživé

Bílé oblaky tiše plující po nebi,
vzhlíží vysoko a shlíží k zemi.
Na louky, pole i lesy co schnou,
však nikoho ze spánku nevyrvou.

Ze spánku neprocitne nikdo již,
zda věříš v opak, špatně dlíš.
Vše zůstane tak jak je - mrtvé a neživé,
jako v srdci mém, co nežije..