Anotace: cukr
Přece nejsem led,
Třeba nevím jen jak tát,
Každý chce vodu hned,
Ať co se, má se stát.
Nikdo neříkal mi taj,
Ale jen: klidni se,
Studený piju čaj,
Bych nerozpustila se.
Cukrem mě obal, vlídná zem,
Z večera, z jara, za mrakem,
Až vyjde slunce nad ránem.
Přece mě trochu ubývá,
Když ležím v poli s mákem
A život?
- Život je smrt zaživa -
vítr co zpívá
duši hladí
ke hrám na rampouchy svádí
díky za občerstvení duše
19.06.2010 08:55:00 | Lady L
No to je jasný ,že nejsi led.
Každý led přece ví jak tát- to se učí už v mateřince.
Tuhle jsem hodil řeč s rampouchem a asi jsem použil ne horká, ale přímo plamenná slova.protože zmizel jak pára nad hrncem…:o)))
08.06.2010 21:22:00 | kouzelníček