Návštěvnost
Pekárna
Pekárna
Anotace: nedaleko našeho kábulského hotelu byla pekárna, která nás zásobovala
Pekárna. Těžko popsat. Kůlna? Kontejner?
V něm okrouhlá pec s ohněm uvnitř.
Souhra začouzených rukou uhněte hmotu do tvaru sloního ucha a nalepí na stěnu. Až spadne, je chleba hotový.
…
černí, bosí
spí v sazích za pecí.
Věrní pekárně.
V ní pečou a žijí.
Kupte, pohledy prosí ...
Že mají hotovo,
zvěstují jedním chlebem
přibitým rezavým hřebem
na šikmý strom.
Kmen je nahnut
nad příkopem
odpadního kalu.
Pomalu a ze všech stran
se scházejí zákazníci.
Pár mincí se setřelým znakem
hrdého národa
a chléb odchází zahnat bídu
do dalšího dne.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskkrásně napsáno, měli bychom si víc vážít těch "samozřejmých věcí"
01.06.2010 15:53:00 | Markéta Hl.
Ono to člověka stejně vždycky zpraží, i když o tom ví a uvědomuje si to, každé setkání, i to tvé prostřednictvím básně, zakousne se do masa a dá jasně najevo, že život v různých částech světa znamená něco úplně jiného než tady, kde jsme zrovna teď my. A kdo ví kde budeme zítra. Člověk si musí vážit toho, co je mu dáno, i toho kousku chleba, třebaže má na stole zrovna celý bochník.
31.05.2010 11:48:00 | Dota Slunská
Labuti, nebylo to nějaké šílené drama, nejsem zas takový hrdina, jak možná ze skutečnosti - byl v Afghánistán - plyne. Byla tam pohoda. Pro nás jasně lepší, místní to mají těžké.
31.05.2010 11:04:00 | René Vulkán
velmi silná výpověď..
sama ze zkušeností z cest vím jak vypadá bída a chutná chléb..když je.
ST
31.05.2010 11:02:00 | Mbonita
Určitě netušíme, co vše jsi prožil, viděl a čím jsi si prošel...
31.05.2010 10:31:00 | labuť
St..
31.05.2010 10:15:00 | Květka Š.