Na rukou
spleť jizev a otazníků,
kdoví proč
usychá louže na chodníku,
třeba tu kaluž vysálo přání
na večer plný milování
s kometou...
Na zemi
my jsme otiskem naším
zrazeni
a znovu slepě vrháme se vpřed,
třeba to bylo jenom zdání,
tohleto hloupé milování
pod kometou...
Navěky
ať zazní odsudek ten rychlý
na prince,
že nahé Múzy v noci dýchly,
no tak se neboj, a jdi za ní,
co voní touhou k milování,
za kometou...