Vdovička
Vdovička
Miloval jsem jednu dámu,
strašlivě se nudila.
Svého muže měla v pánu,
hříšnou touhu budila.
V pátek já jsem za ní chodil,
někdy taky ve středu.
Plán se mi tak v hlavě zrodil,
že ji k hříchu dovedu.
Tento víkend, na mou duši,
pozval jsem ji do lesa.
Příroda prý vždy ji vzruší,
duše v těle zaplesá.
Jak tak sedí v měkké trávě,
něžně jsem ji políbil.
Hned se na mě vrhla dravě,
prý jsem se jí zalíbil.
Od té doby milování,
nabralo vám obrátky.
Svatba je teď její přání,
není cesta nazpátky.
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Jo, vdovička už nechce být sama, když takového švarného junáka potkala.
25.08.2010 17:44:00 | Rikitan
Vdovička se vybarvila, touha v těle kupená
dokáže jak zdá se divy, neměls´hladit ramena...
16.07.2010 15:21:00 | šuměnka
Ne každá žena se chce vdávat, není to nutnost, povinnost. Mnoho lidí třebas spolu žije nesesdáno. Svatba by měla být z lásky, ne z donucení, či z podlých výhružek, jak z pár vyprávění znám... ovšem, čas jde dál a každý to může změnit. :o) Miláček by si mě prý chtěl vzít v kostele... zůstala jsem jako opařená, když mi to řekl, nenalézala jsem slova... jen krůpějky slz (štěstí, lásky...)
16.07.2010 11:17:00 | NikitaNikaT.
Můj otec byl ženat pětkrát, nenechal si poradit,
Psavče POZOR!!!, nežli svatba, raděj lépe milionkrát pohladit. :-)
16.07.2010 00:35:00 | Jeněcovevzduchukrásného
S radostí když hasil chtíč,
pročpak by utíkal pryč?:))
15.07.2010 13:02:00 | Klementine
