Klesající

Vůně kreslí,začíná
Bosé nohy máčí,vzduch se rozplývá
Plakáty a nahá stěna

Jde proti větru
Prsty se zabořují do svetrů
Domestikující rty nad klasy obilí

Přes černobílé pruhy
chodí čtyřmi směry
Zadržuje dech,stále klesá

Okolo roztržené knihy
svítí (mu)oči, v centru dění
Protože míň je víc

Přesto,že klesá,vznáší se
V duševním oparu,chodí pozadu
Hodiny nevnímá,skládá je

Klesá a chytá se lana
Jenže ono zraje,pomalu tak jak chce..