.
Z úbočí kopců, potůčky se ženou
a v slunci zablyští se vodopád.
Jdu po hřebeni stezkou zamyšlenou.
Kdesi pode mnou zní cinkot ovčích stád.
Divoká maceška zpod meze vzhlíží
a šípek střásá kvítky nad řeku.
Omšelý Kristus na rozpadlém kříži
opuštěn vzhlíží v tichou paseku.
Chaloupky kráčejí k lesnatým stráním
a hudba pramenů je provází,
když vysoko nad nimi před svítáním
Jitřenka zardělá se prochází.
.
Z té beskydské krásy co je tak přitažlivá
tvůj verš voní lesem, sluncem zalitou strání
a před oči nám báseň obrázky vkládá.
20.08.2010 21:58:00 | s.e.n
příroda je nádherná..láska a příroda..to jsou jediné správné energie pro život :)
20.08.2010 13:13:00 | Agniezka
Tak ta je krásná.:)
20.08.2010 13:11:00 | Klementine
Krasna prochazka krajinkou...taky mam svoji oblibenou, ale to je az na samem severu Cech :o)
20.08.2010 13:03:00 | Veru