Pověsit prádlo

Má nebohá fyzická schránka
Trpící ukrutným hladem
Už požírá i mou duši
Tak ji nechám ležet ladem
Již 5 měsíců, 4 týdny a 3 dny
A mé srdce mě na šnůře suší
Moje chyba, důvod je pádný

Vítr myšlenek travících se navzájem
Odvál bílé prádlo a jedno tělo
To tělo co mě tak brní
Doufám že ho nenajdu
Zrovna pod balkonem v trní

Karma nezmokla ani v děsném lijáku
Když mluvím za sebe
Tak raději mlčím
Asi to mám na háku
Žila bych, ale čím?
A až bude po dešti
Možná mi spadne nebe
Konečně na hlavu