Minutová
Minutová
Má tajná přání,
letí vstříc k obloze....
A nevyřčená slova,
pořád stejně bolí u srdce....
Někdo nám poschoval,
veškerou naději....
Čekáme,
snad vrátí se mír v nás....
Rty šeptají,
svojí motlitbu krátkou....
A v mé krvi,
koluje jen zrada a lež....
Ticho,
ach to věčné ticho...
Lásko,
tolik mě trápí........
Řekni mi,
příteli...
Proč cesty naše,
se rozdělili?
Modřiny na srdci,
a duše na kousky....
Časem i to se spraví,
ale staré křivdy navždy zůstanou v nás...
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
ty jsi jako.....jako můj pisálkový otec....inspirativní, bouřlivě výřečný.....co pohladí na duši a jeho uznání o to víc zahřeje, děkuji
25.09.2010 03:52:00 | whiolet
...věkem na míle vzdáleni ...a přesto cítíme tak nějak stejně ...někdy:) ...asi bych to přejmenoval na "Sčítání jizev na duši" ...Bravo whiolko ...
21.09.2010 07:50:00 | WhiteSkull
Chraň si své štěstí, no nedus ho v sobě. Rozdej ho těm, co dali ho tobě. Chraň si svůj život, nepřestaň milovat. Chceš lásku zažít? Musíš ji darovat…
31.08.2010 17:33:00 | Danger
Jizvy po předchozích bojích nám zůstanou, ale zkušenosti do dalších také! Jinak dum spiro, spero - to je moje životní heslo ;-)
29.08.2010 19:30:00 | Chancer
