.
Když dívám se na Tebe,
jak capeš cestičkou
sluncem ozářenou,
jak vesele zdravíš se
s každou kytičkou
pestrostí léta rozhýřenou,
když dívám se na Tebe,
jak jsi maličký,
synku můj milý, nejmilejší,
tu vidím už v duchu
všechny ty cestičky,
kterými vede život zdejší.
Vidím Tě školáčka
s knížkou a penálem,
studenta s první láskou tajnou,
v tanečních před sálem
...s brunetou tančit či zlatovláskou?
Vidím Tě, muže, jak vracíš se domů,
unaven laskáš svoje dítě,
vidím Tě starce, jak závidíš tomu,
kdo na cestě ke klidu předhoní Tě.
Dnes ještě capeš vesele cestičkou,
dnes ještě náš jsi, ne dravých let.
Bav se dítě, s každičkou kytičkou,
dokud Ti patří celý svět!
...
... Ten můj hlas , co jsem ti ho dal je dost málo , za to , co jsi ukryla do slov . Moc pěkná básnička a na víc i psána s velkým citem Jirka .
02.10.2010 10:48:00 | kavec
Lotuško, slzénku v oku mám a ST! je zde málo, leč jen to pouze posílám... s miláčkem plánujeme rodinu, věřím, že brzy už budeme čekat, snažíme se na tem řádně pracovat :o) a tak, prostě Tvoje dílečko mě tak krásně povzbudilo a dalo úsměv zamyšlení, jaké to bude... těším se mocky. Miláček by už mimiško chtěl... alespoň se jednou podřekl, že by aj klidně hned :o)
18.09.2010 11:34:00 | NikitaNikaT.
Každá matka se občas zasní
přesně tak jak píšeš v básni
i s krásným dovětkem
ráda je dokud je dítětem.
11.09.2010 19:36:00 | s.e.n
Pohladila a vrátila mě o hezkých pár let zpátky:-)).Děti jsou to nejvzácnější,co člověk může v životě mít.Díky za tuto básničku.
11.09.2010 09:52:00 | CULIKATÁ