neklidná...

když si noc šeptá
nikoho se neptá
je stejně svobodná
jako mysl
stejně pronikavá
jako imaginace...

ležím ve vaně
nadlehčován silou kapaliny
zakouslý do jablka gravitace
venku se ohýbají stromy
pod tlakem větru
pootevřeným oknem do koupelny
se zuřivě protáhla tma
osvícená
hejnem hvězd
nabídla mi kus sebe
a štěkla chyť se
jsi zván...

hlavou se prohnal neklid
jako zapálená dýmovnice
a já se dychtivě chytám stébla
jako vlas co visí na životě
i když ještě ani zbla netuším
že držím lán....