Dnes ráno
Dnes ráno
Ve tmě vynucené víčky
nalévám si do trychtýřů
vinný houslový part.
Ale zítřek bude hluchý.
Paměť mě příliš cvičila.
Ještě teď mě nutí dělat pozpátku
kotouly
hvězdy
i souhvězdí.
Malý vůz couvá,
měsíc ho pronásleduje.
Struny namačkané v uších
zítra vystřelí.
Zatratila jsem pozítří
a až se mě zeptáš proč…
Už pár dní
jsem neviděla
noční slunce
a denní měsíc,
ten se stále koupe
v mých paprscích zapomnění,
které kapou z velkého vozu,
jako benzínová duha.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Velké vozy jezdí zpravidla na naftu jejíž duha je lepší než benzínová což naprosto neubírá tvé básni na večerní kráse...ST!
14.10.2010 19:51:00 | Mario de Janiero
tvá slovní spojení jsou jako pokaždé jednoduše fascinující
30.09.2010 22:20:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Jen na ten Velký vůz naskočit a projet se mezi hvězdami ;-)
19.09.2010 13:07:00 | Chancer
mám po přečtení skvělý pocit ... takové plnosti, jako že vůbec nerozumím slovům, ale pocitově se rozplývám v nebi ...
19.09.2010 11:06:00 | vapiti
