Za oknem slyším deště šum
jak kapka za kapkou na asfalt padá
asi se zachtělo plakat nebesům
zem už je vyprahlá, květena strádá.
Do strouhy odplouvají prachy historie
prameny vody leští zašlé třpyty
nedávné skvrny čistá vláha smyje
však skvrny na duši zůstávají skryty.
Když poslední kapka v kaluži zacinká
oblaka rozvrátí slunce nové nadějě
a v každé krůpěji duha je malinká
paleta barev, až srdce se zasměje.
Kapka za kapkou jak slzy, co bolest bohů skryly, snad lidi zklamali je, snad proto se nám skryli, snad jednou zas k nám najdou cestu, teď však na Zemi zůstali jsme sami, možná aby dospěli jsme, možná je to z trestu ...
02.11.2016 12:53:42 | kasparoza