oholil jsem se
na půl obličeje
a nechal se svézt
autem jednoho dopravce
/jauva no ještě tohle/
nalepený na předním skle
ke tvému domku...
dal jsem si na hlávku
trochu lupeníčka
sklopil ušiska
abych se hned neprozradil
a smotal se
do zelného listu......
u postele postávají
botky na jehlovém podpatku
ty bosou nohou
odhrnuješ záclonku
a dovnitř se vřítilo světlo
/sakra zase mě předběhlo/
aby odhalilo jako první
tvou černou krajku
tahle individualita
totiž časem nezevšední...
zkoušíš kulovnici
cílíš na komoru
v zrcátku se vidíš
spletená do copu
a zatímco se líčíš
venku v bazénku
se koupe párek králíků...
ty ale nejsi žádný mysliveček
ale milovnice bledých tváří
se sklony k věčnosti
na teplém konci spektra
kontravitality a vzrušení...
budeš asi pěkný oříšek
možná tě jednou rozlousknu Noemi
teď už ale prchám
zpátky do ulity
protože za zády mám
tvou letící kulku…
Přijď
budu ti říkat Noémi
a zelenou pastelkou
k tvé hlavě
přimaluji svítání
ST!
19.10.2010 20:14:00 | hašlerka
Při čtení mě napadla...nevím proč...Vojna a mír...stejně hezky se to čte.:-))
19.10.2010 15:54:00 | střelkyně1
To byla čumenda všech čumend, chlape
/až Tobě jednou přijdu na kobylku
tak rozletím se do krajiny snílků
bych probudila Enigmana, co v ulitě své chrápe/
19.10.2010 12:22:00 | šuměnka