*
vítr splétá listy ve stromech
nabírá zimní dech..
a ty jsi odpochodoval „někam“
mezi polévkou a dezertem
osedlal sis výhonek jakéhosi keře
co ti záhadně přivandroval na zahradu
chytnul se za srdcovité listy
a odfrčel lovit světlo
takové co by svítilo i ve dne
a křišťálovou zurčivost
co se dá pít z dlaní
žízeň po životě
dohání mnohé k čistým pramenům
škrábou se po cestách necestách
snad kamsi do hor
nebo až bůhví kam
trpělivě hledají
přešťastní
když ji uslyší alespoň téct
jiným
stačí vymáchat čumák v kaluži
a s hubou od bláta
šířit své „dokonalosti“
..vítr upustil pletenec listů
pak přistál na stole
vedle bílého džbánu
se zbytkem průhlednosti
a proměnil ho v led
*
džbán, led a květy máku
či odkvetlost bezu keře
pramen, stopy a chlup zvěře
moucha bzučí u čumáku
naléhavě bez všech žertů
necesty se vrací z hor,
život na dluh, bez podpor
jen polévka bez dezertu
***
Jiří senior
28.10.2010 18:40:00 | j.c.