V bludišti trápení všemožných cest
roky se proplétám / Snad věky celé
Ve slepých uličkách potkávám zádrhele
které maj´ za úkol odsud mne nevyvést…
V bludišti bolesti všemožných zákoutí
stromů se tiše ptám / Odpověď nečekám
Ze stínů do ticha šátrám se kdovíkam
Dech chyb a omylů s chladem jde naproti…
V bludišti doufání všemožných uliček
vítám mě každý roh / A marná snaha
Stísněnost pomáhat duším se zdráhá
šíří tak řady svých poběhlých bludiček…
V bludišti samoty všemožných mostění
žiji už delší čas / O to víc přemýšlím
Jen s jarem v úsměvu přežívám tuhost zim
Na osud nežehrám. Asi ho ožením…
Oženit osud - psáno je v závěru,
netrap se prosím Tě - ožeň ho mizeru :)
Žena už ho nějak zkrotí, potěší a skrotí,
na Tebe on zapomene díky svojí choti...
Skvělý nápad !
23.10.2010 11:20:00 | Veselý Drak
Každý si neseme úděl svůj
Bůh suď
zda dobře či nikoliv
je dál a dál jít
tmou za světlem
jarem a nadějí
létem
podzimním listím
zimou a závějí
zas k jaru směřujem
moudřejší o bolest
o radost
o prach z cest...
22.10.2010 14:49:00 | la loba