Dušičková
Dušičková
Anotace: ... jsou tu s námi ...
Nějak se ten podzim zažírá pod kůži
na rukách mrazení a píchance od růží,
rána se utápí v mlhavém oparu,
přimrzá poslední květina na skálu …
Ranní sníh nechává blátivé mapy,
orel si o kámen čistí své drápy,
o kousek teplíčka zbytečně prosím,
zima zas předává vládu všem nocím …
Už je tu listopad, Dušiček svátek,
kytičku na hrob a z vosku pár kapek,
vzpomínky na blízké zaslzí v oku,
vždycky se vracívám ke konci roku …
Sněhem se pokryje hřbitovní kvítí,
jenom pár světýlek do noci svítí,
do ticha zimního usíná čas,
buďte tu v pokoji, jste stále v nás …
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Dušiček nastal čas
vzpomínky rozevřel v nás
knihou srdce obracím list
navždy v ní budu číst.
Moc krásně napsané,hned mi při čtení Tvé básně běžel před očima dušičkový film.Díky.St.
26.10.2010 13:17:00 | CULIKATÁ
zahrada věčnosti vnímá naše radosti i starosti plamínkem ze svíčky spojení a vděčnosti
26.10.2010 11:52:00 | vodnař
Ano je to tak, ti co jsme milovali, zůstanou v nás... ať je či není... dušiček čas...
26.10.2010 11:50:00 | labuť
Nádherná a tesklivá básenka... na hrobeček ponesu letos teho hodně, je to vždyky bolavé vzpomínání, ale vlastně s úsměvem na retech, ač se slzami v očích, já vím, že moji blízcí, nechtějí, bych plakala... a tak... ve četvrtek mi umřel streda, před 2týdny pejsek... " to kletba se říší, jako mor...?" Snad je to jen nemilý osud.
26.10.2010 11:27:00 | NikitaNikaT.
