Otřel se o mou tvář pel z křídla motýla,
lehounké mrazení sedlo si do týla.
Motýlí volnost a křehká něha,
symbole štěstí, chytit se nedáš !
Tanečním krokům, tvůj let se podobá,
jsi křehká můza mých šťastných dní.
Barevnost květů, to není náhoda,
vůní svou láká tě k objetí.
Usedni na mou dlaň dychtivou
křidélky polib mě jemně.
Na křídlech motýla letíme krajinou
a láska, a víra, a štěstí je ve mně !
Dlaň potom rozevřeš
řekneš mu leť
a tam z těch růží
vrať se mi zpět.
ST..
28.10.2010 11:36:00 | Květka Š.