Vysmívám se sobě samé,
vysmívám se celému světu.
Vidím okolo jen tváře známé,
kterým bych chtěla říct větu…
Dvakrát do stejné louže nevstoupíš,
příště si totiž vybereš tu hlubší.
Inteligenci a štěstí si nikdy nekoupíš,
omlouvám se za svá slova hrubší.
Všichni se topíme v myšlenkách,
záchranný kruh tvrdošíjně odmítáme.
Chceme to důležité vyčíst na účtenkách.
A víš, co? Jen pojď dál, Sebeklame…