Za paprskem člověka
Za paprskem člověka
Zraněná duše netleská
lízátkům ze zavřených dlaní
Ale slunce vždy vítá
jako máminu náruč,
která konejší
A co když je ještě nenarozená
Tlačí v myšlenkách
chmýřím z pampelišek,
lechtivým dotykem míchá Tvé sny
Ve snáři z popela zapomnění
snažíš se skládat mozaiku,
která hojí
I o tom je lidství
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Věř v dobro
a nepodléhej zlu
věř a ono
tě nikdy nepošle ke dnu
Věřím ve sny
a nepodléhám snu
věřím a snívám
že nikdy nespadnu ke dnu
Věře věřím ...
a nebojím se zla, tak
své dobro tady vzývám
láska je (někdy) jak hrouda zla - ta.
Jindy jak jařmo
na pleci mé
to je přeci
nad síly mé!
20.11.2010 23:55:00 | Zasr. romantik
