odklopil poklop z hlavy
sedl si pod schody
a díval se na nohy lidí...
kam asi kráčí?
pro někoho je čas měřen
jako prostor
určený pohybem
a protože pohyb
nemůže předcházet
pohnuté věci
vyplývá z toho
že vzniká současně
se světem
nebo po něm...
a nebo taky mezi tím...
otáčí stránky
ale příběh nekončí...
není třeba
nad někým stavět dům
lepší je nechat jej volným
ať se prochází travou
s nebem
pod hlavou...
a to je celé
není mu to líto
dívat se na svět
z povzdálí
není totiž bleskem
co zasáhne
a pak uzemní...
vytáhl flétnu
a začal těm nohám hrát
do rytmu...
třeba
polechtá chodidla
a stane se jiskrou...
co zapálí...
pěkně napsané...v přirozeném toku událostí je ukryta největší síla!:)
23.12.2010 12:16:00 | střelkyně1
šuměnce se nedá konkurovat
jdu někam schovat svou harfu
a sledovat jen zpovzdálí
co¨nohy zatančí
ve víru krásy bez otěží
ach
zas sněží
sněží jiskrně..jen sny..šlápoty..
ST
22.12.2010 15:20:00 | Mbonita
Kam nohy kráčí?
po mlynářských schodech
nebo spíš běží a kdo jim stačí
nahoru dolů / stále dokola
realita zosnovaná v snový běh
příběh se rozeběhl s nimi
sny v realitě, když si zavolá
uprostřed vesmírna a zimy
čas měřen v pohybu
a pohyb hýbe časem
jiskra se nese, tak ji nevybuď
vlas zase bude vlasem
kdo polechtá, a kdo zas zavolá?
A Heartbreak Station stále dokola…
A volnost nad hlavou
I pod nohama
Kam nohy kráčí, kam ho zvou?
Na flétničkové melodrama…
22.12.2010 11:23:00 | šuměnka