Bojím se zítřka,
kdy neschopnou budou mě zvát,
a jen na mě řvát.
Bojím se zítřka,
že bude to jako kdysi,
oblíbenost rodiny jako krysy.
Bojím se zítřka,
otrávenost štědrého dne,
s upřímností, která mé srdce rve.
Bojím se zítřka,
velkého ponížení,
dopad slov, nad které bič už není.
Bojím se zítřka,
falešného úsměvu,
kdy předstírají lásku, pro návštěvu.
Bojím se zítřka
a nechci se probudit,
o krásný sen, o štěstí, se ochudit.
Bojím se zítřka,
leč i přesto zavírám oči do skrýší,
s přáním, které snad někdo vyslyší.
stejně palce, ať ten tvůj zítřek přinese alespoň něco hezkého, a přeji ti, aby byly tvé obavy oprávněné co nejméně, a ať ti zítřek, ale i všechny nadcházející dny přivanou přeci jenom především to dobré,
hodně štěstí
23.12.2010 23:08:00 | Anjesis