S jarním táním opouští mě city,
zpěv prvních ptáků poslouchám,
smutné jak opuštěné byty
myšlenky letět nechávám.
Voda se valí proudy,
paprsky slunce mě šimrají,
šedé se mění v zeleň,
dešťové kapky nám šeptají.
Duše jak bez těla bloudí,
vůně, ta svěžest, krása
jarního kvítí tě budí,
každý, kdo cítí, jásá...