Hra života

Hledám svou samotu na vrchu smutku
je to tak správně a nebo ne?
Život mě varoval, zatím dal důtku
změním se nějak zásadně?.

Není mi dáno žádného talentu
životem proplouvám jak se jen dá
držím se pevně jen svého volantu
kroutím s ním v úsecích, kde se jet má.

Sleduji pokyny cedulí pobledlých
Které jsou sklíčeny u těch mých cest
Zdám se být najivním i trochu posedlým
Pod tmavou oblouhou s průsvitem hvězd.

Marně se snažím cosi tu ubránit
Marně se snažím jít cestou svou
Do víry slavné nechci se vmanit
neb není v srdci je pouhou hrou.

A tak tu běduji a čekám ráno
Noc mého ducha ubíjí
Proč na mě koukáš ty černá vráno
Vždyť jsem tu jen na chvíli.