Luční zvonky zazvonily
a pozdní rosa vlákala
do příběhu o šťastné Lili
i veršového hejkala
Víly spatřil tančit… v zmatku
kloboukem si zdobil vřes
a že věřil na pohádku
ponurý opustil les
Jedna byla šťastná Lili
druhá šumná Vichřice,
ve vážky se proměnily…
S medem vzal dva krajíce
loudavým pak bral se krokem
komárů kde bzučel sbor,
pro dvě vážky nad potokem
v ranci měl pár metafor
Delší čas že bloumal světem
svál mu vítr z listí plášť
skutálel se klobouk s vřesem…
Hejkal necítil však zášť
občas se i se blížil k cíli,
pak poeticky dal pár slok
do příběhu o šťastné Lili
Teď v lesích je jen na záskok
Chtěla bych Tě potkat v lukách,
klobouk půjč mi na chvíli,
pak má poetická ruka
stvoří verše pro víly
ST! :-))
10.02.2011 07:34:00 | jita.1965
Už se těším na hejkala
v dlaních trsy fialek
budu zpívat tralala la
dnes vykouknul oskárek
:-)
07.02.2011 14:53:00 | Sisinka
Hejkal a dvě lesní víly
tančily za noční záře
paloukem se nesou slova
z Hejkalova veršováře
Víly v tom oslnění
slova jemu čáry změní
a teď leckde nalézáme
darované včarované
Hejkalovílí komentáře.
06.02.2011 20:59:00 | s.e.n
Osobně si velmi užívám Tvých komentů u jiných básní, dnes nejvíce u Isisleo - Cestičky. Některé Tvé komenty mají větší hodnotu než básně :-)
06.02.2011 12:35:00 | Levandule
Prvnímu řádku v poslední sloce nerozumím, jinak rozumím víc, než je zdrávo ;-)
06.02.2011 12:33:00 | Levandule
Hejkal i ta šťastná Lili
nelprve se spolu zlili
nektarem a medovinou,
pak se slili, v sebe vpili,
napořád se k sobě vinou...
04.02.2011 13:46:00 | Špáďa
Jako, kdybych vešla do pohádky
a děj mi běžel před očima,
jako Alence v říši divů.
04.02.2011 10:09:00 | labuť
Jen luční zvonky zazvonily
v tom čase prvních setkání
kdy přitančila šťastná Lili
a hejkal tleskl do dlaní
a nad hlavou se z modra nebes
k nim snesla víla Vichřice
Lili mu dala chleba s medem
Pak sladkou pusu na líce
A ve vážky se proměnily
Krášlíc ho v mužných ramenou
Tak pospolu si v lesích žili
A tančí, kdy si vzpomenou…
04.02.2011 09:00:00 | šuměnka