V půlce dechu zastavil svět
a náhle..něco je jinak
Mnoho let otisklo se do paměti
Sedím tiše..ty dny, jak děti,
vypustila jsem zas ven
Do prázda
i do duše..
Dlaň k dlani
Zas má samota přišla nerušeně
Přisedla ke mně
A já..
chci se zvednout a
odejít..
Cestou najít..Tebe..
pokud jěště někde jsi
Pomalovat prsty nebe
Vtisknout stopu mé existence
do Tvých snů,
i do reality běžných dnů
A..
nechat se tím vším obejmout
všechna melancholie se dá jediným úsměvem zahnat. Přeju spoustu síly do úsměvů.. ;)
12.02.2011 12:22:00 | dream in emptiness