Umět malovat
tak namaluji
břehy potoka zamrzlé
a pod tou křehkou krásou
tísíce spěchajících bublinek
Umět malovat
tak namaluji
staré domy z doškových střech
a staré stromy s ovocem
s příchutí vzpomínek
Umět malovat
tak namaluji
dva vysoké topoly
na křižovatce cest
poutník nemohl zabloudit
nemohl se splést
Umět malovat
tak namaluji
vesničku
co na dlaň se vejde
školu
faru
kostel
hřbitůvek malý jako pěst
Já malovat neumím
jen v linkách vzpomínek
náhodné poutníky vést
eščeže umíš psát. Malovat se dá naučit, ale Psát (literárně) - s tím se musíš narodit... 100
09.02.2006 14:05:00 | hauskaa
Ale umíš malovat, i když ne štětcem ale slovy a to je o moc těžší. Jako bych tam stál, na té návsi, jako bych to před sebou viděl. Stovečka.
01.02.2006 19:23:00 | risik
Zalévám...
konvičkou plnou po okraj...
zalévám...
aby se po těle ti rozlil ráj...
zalévám...
povadlá hlava pomalu se zvedá...
zalévám...
láskou... ta nejvíce je třeba!!! :o)
31.01.2006 10:22:00 | Cecilka
Stejně Haničko, jak každý máme svoje místečko z dětství oblíbené a vracíme se tam po celý náš život.
29.01.2006 19:39:00 | Anny
Tvá básnička je prostá, ale tak mě rozlítostnila... Pár vzpomínek, spíš nez obrazy jsou to jen matné šmouhy... Líbilo by se mi žít na vesnici před pár desítkami let..
25.01.2006 13:56:00 | Bajaja
Tak krásně jsi to vybásnila,že je to je jako bys to namalovala.(Sama jsem mockrát litovala,že nejsem malířem.Alespoň s sebou nosím neustále foťák.)
25.01.2006 13:29:00 | Cizinka