Cesta
Cesta
zemí tak
vzdáleně blízkou
bloudím
studánku
přeplněně prázdnou
hledám
západem Slunce
vést
se nechám
hladiny
hluboce nízké
se bojím
ve stínu
šerosvitu
se ztrácím
doutnající svíce
zapálit
se nedá
rozhojní se
půlměsíční záře
nevím
vyšla
jasná hvězda
na nic nečekám
jdu za ní
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Co na to říci?! Hodně štěstí. Tvá báseň se ti povedla, líbí se mi, je překrásná...*:)
11.02.2011 16:01:00 | PIPSQUEAK
Proč ta strojovost a odměřenost? A hvězdy bych do toho netahal, určitě ne do závěru díla.
09.02.2011 19:08:00 | Nikotin
Působivá báseň, nutí čtenáře přemýšlet. Moc se mi líbily slovní obraty, které jsi tam dal. Moc pěkná :) ST!
09.02.2011 19:03:00 | Anne Leyyd
