Abych se stal stéblem

Anotace: Aby život měl alespoň minimální smysl...

Sbírka: Zrána a zvečera

Pohlédl jsem v tvé prázdné oči.

Vidím ty bolestivé noci.

Pláču nad tou trýznivou bolestí,



jejímž zvonivým křikem,

a v jejímž nitru z oceli

výstřel spojil se s nitrem.



Už nepláču,



když se noc snoubí s jitrem.

A slunce se pak zocelí,

slunce stane se břitem.



Jako se kouř mísí se vzduchem,

takto se také já měním v trávník,

budu jeho středem i kruhem.



Klidně rozkládám se v jeho útroby,



abych byl jeho krédem,

abych vrostl do hlíny

a abych se stal stéblem.