Mám vlastní svět uprostřed ticha
Uprostřed oka hurikánu
Ten koho se to taky týká
Ví že se ven sám nedostanu
Slova zde jsou jen hejna ptáků
Zformovaní v šíp hledají cíl
Na pastech s elektrických drátů
Už mnohý z nich se usmažil
A celé věty jako smečky lačné
Čekají až krev zavětří
Teprve potom všechno začne
Až přijde klid a bezvětří
Zatím mám kolem sebe stěnu
Živelný štít bezpečí
Venku vstek z tlamy stírá pěnu
Já stále v tichu bez řečí
Uprostřed bouře klid jsem našel
Ten ale přijít měl až po ní
Rozdílné jsou ty světy naše
Ten slzy stírá jiný roní.