Noční můry si oblíbily náš pokoj,
můj svět,
který se otřásl v základech,
tehdy,
když nikdo nepřišel
a nepřibouchl dveře.
Byla to jen vteřina,
kdy celý můj život
přeskočil z jedné misky vah na druhou
a tiše se smál.
Dívala jsem se jak odcházíš
a říkala si,
že horší divadlo jsem nikdy neviděla.
Další úsvit s sebou přivlekl ráno,
stejné, jako ta předchozí,
to abychom všichni opět mohli
předstírat život.